Odpovědnost prodávajícího za vady při prodeji ojetého vozidla

2021-10-27, Mgr. Kateřina Vášová


Kdy je věc vadná?

Dle právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, při koupi věci, ať již nové nebo použité, má prodávající povinnost kupujícímu odevzdat věc, která má ujednané vlastnosti, jimiž je míněno provedení (vzhled předmětu koupě), množství a jakost (kvalita z hlediska užitných vlastností). Nejsou-li jakost a provedení výslovně sjednány, je prodávající povinen plnit dle účelu patrného ze smlouvy, respektive dle obvyklého účelu, k němuž se věc užívá.

V případě, že nebylo prodávajícím plněno v daném množství, jakosti a/nebo provedení, je věc vadná, a kupujícímu za zákonem daných podmínek náležejí práva z vadného plnění. Jedná se především o tzv. vady faktické, které chápeme jako nedostatek v samotné fyzické substanci předmětu koupě (vady právní ponechme v tomto článku stranou, ač režim odpovědnosti za tyto vady není jiný než režim za vady faktické).

Standardem, od něhož se vlastnosti věci odchylují, je především smluvními stranami dohodnuté měřítko – tedy subjektivní hledisko. Pokud ze smlouvy nelze zjistit, v jaké jakosti nebo provedení mělo být plněno, je možné vadu zjistit pouze pomocí objektivního hlediska, které odpovídá průměrnému chápání vlastností a účelu předmětu koupě.

Práva z vadného plnění aneb pozor na běžné opotřebení ojetého vozidla

Práva z vadného plnění slouží k ochraně kupujícího před vadami předmětu koupě, o kterých nevěděl, případně vědět nemohl ani při zachování obvyklé pozornosti. Jinými slovy, kupující by si měl předmět koupě, v daném případě vozidlo, prohlédnout již při uzavírání smlouvy a po přechodu nebezpečí škody na věci je jeho povinností věc řádně prohlédnout a přesvědčit se o jejích vlastnostech. Pokud by totiž ojeté vozidlo mělo vadu, kterou při zachování obvyklé pozornosti musel kupující poznat již při uzavření smlouvy, nenáležela by mu práva z vadného plnění, ledaže by ho prodávající výslovně ujistil, že auto žádné vady nemá či by takové vady lstivě zastřel.

Při koupi ojetého auta by měl být kupující obeznámen s tím, že kupuje věc již opotřebovanou, tedy auto již nemusí mít takové estetické, popřípadě funkční vlastnosti jako vozidlo nové. Ojeté auto by mělo mít obvyklé vlastnosti odpovídající jeho stáří a běžnému opotřebení, avšak nesmí se na něm vyskytovat takové vady, které by bránily jeho užití v souladu s kupní smlouvou či k účelu, k němuž se užívá obvykle. Za vadu ojetého automobilu tedy není možné považovat např. počet ujetých kilometrů nebo dle názoru soudu uvedeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu České socialistické republiky ze dne 30. 9. 1988, sp. zn. 3 Cz 59/88, korozi odpovídající stáří vozidla a jeho obvyklé údržbě. K dané problematice se Nejvyšší soud ČR vyjádřil také ve svém nedávném rozhodnutí ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3235/2020, kde uvedl, že: „Je-li předmětem koupě starší vozidlo, nelze jeho běžné (obvyklé) opotřebení, jež vzhledem k obvyklé době životnosti či jeho částí odpovídá jeho stáří, počtu ujetých kilometrů, běžným provozním podmínkám a běžnému způsobu používání i údržby, považovat za jeho vadu. Za vadu by bylo možné považovat teprve takový stupeň opotřebení, jež je podstatně pokročilejší, než by odpovídalo uvedeným hlediskům.“

Okamžik, který je rozhodný pro posouzení, zda bude kupujícímu náležet právo z vadného plnění, je okamžik přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího, a to nehledě na to, kdy se daná vada projeví. Vada se tak může reálně projevit až po čase, bude však nezbytné prokázat, že důvod vzniku takové vady existoval již v okamžiku, kdy na kupujícího přešlo nebezpečí škody na věci – většinou k tomu dochází převzetím věci. Okresní soud v Mostě se k uvedenému vyjádřil ve svém rozhodnutí ze dne 5. 8. 2021, č. j. 13 C 255/2019-70: „K námitkám žalovaného směřujícím proti skutkovým okolnostem případu, že nevěděl o nevhodném typu namontované vačkové hřídeli ve vozidle, nemohl soud přisvědčit. Pro vznik odpovědnosti za vady prodávané věci je z pohledu právní úpravy obsažené v § 2100 odst. 1 NOZ podstatné, zda má věc vady v době přechodu nebezpečí škody na kupujícího, typicky při předání věci.“

Konkrétní práva z vadného plnění

Určení práv z vadného plnění, která kupujícímu náležejí, se odvíjí od toho, zda se jedná o vadu představující podstatné nebo nepodstatné porušení smlouvy. Ke stanovení, o jaké porušení smlouvy se jedná, slouží vytyčení míry intenzity, jakou vadnost plnění porušuje smlouvu.

Podstatným porušením smlouvy prodávajícím je takové porušení povinnosti, o němž prodávající již při uzavření kupní smlouvy věděl nebo musel vědět, že by kupující tuto smlouvu neuzavřel, pokud by toto porušení předvídal; v ostatních případech se má za to, že se nejedná o podstatné porušení. Kupující si zvolí, zda využije právo buď na dodání nové nebo chybějící věci, na odstranění vady, na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo právo od smlouvy odstoupit. Při podstatném porušení smlouvy bude kupující v praxi spíše volit právo odstoupit od kupní smlouvy.

Ve vztahu k prodeji ojetého vozidla se k podstatnému porušení smlouvy vyjádřil Nejvyšší soud ČR např. v rozhodnutí ze dne 16. 11. 2007, sp. zn. 23 Cdo 3724/2017, kde došel k závěru, že vadu, v jejímž důsledku je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, je třeba považovat za vadné plnění naplňující podstatné porušení kupní smlouvy a opravňující kupujícího od smlouvy odstoupit.

Dále lze citovat z již zmíněného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3235/2020, kde se Nejvyšší soud ČR zabýval otázkou, zda vada spočívající v úniku chladicí kapaliny je u staršího vozidla vadou zakládající podstatné porušení smlouvy, nebo zda jde o obvyklou vlastnost vozidla vzhledem k jeho stáří. K předmětné otázce Nejvyšší soud ČR sdělil následné: „Za projev běžného opotřebení u starší věci však nelze považovat vadu, pro kterou věc nemůže sloužit účelu sjednanému či vyplývajícímu z kupní smlouvy. Za projev běžného opotřebení u staršího vozidla proto nelze považovat vadu, pro kterou je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, pokud z ujednání nebo z účelu patrného ze smlouvy výslovně nevyplývá, že předmětem koupě není vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu. Jinak řečeno, je-li předmětem koupě starší opotřebované vozidlo a nevyplývá-li ze smlouvy, že prodávané vozidlo není způsobilé k provozu, pak vada, pro kterou je takové vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, zakládá odpovědnost prodávajícího z vadného plnění, neboť vozidlo jako předmět koupě nemá vlastnosti v kupní smlouvě ujednané nebo vlastnosti vhodné pro účel ze smlouvy patrný či obvyklý.

Nepodstatné porušení smlouvy ze strany prodávajícího poté představuje porušení povinnosti, které není podstatným porušením smlouvy, jak je uvedeno výše. Kupující má v takovém případě právo na odstranění vady nebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. V případě, že prodávající vadu včas neodstraní nebo ji odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, popřípadě může od smlouvy odstoupit.

Závěr

Při uzavírání kupní smlouvy, jejímž předmětem je ojeté vozidlo, nelze než doporučit, aby kupující auto řádně prohlédl již při uzavírání kupní smlouvy a především, aby vzal na zřetel, že auto je již opotřebované. Na ojetém vozidle se tak může vyskytnout vada, která však nemusí zakládat právo kupujícího z vadného plnění, jelikož se může jednat pouze o projev běžného opotřebení takové starší věci.