Rozhovor: Michal Nohel - Seznam.cz mám rád, ale do advokacie jsem se chtěl vždy vrátit

2021-12-08, redakce PRÁVNÍ PROSTOR


Interní právní oddělení vybudoval Seznam.cz pod Tvým vedením teprve v roce 2018. Jak se vlastně úplně nové oddělení ve velké zavedené společnosti zakládá?

Měl jsem trojnásobné štěstí. Za mé první štěstí považuji, že Michal Feix a tehdejší vedení Seznamu vsadili při obsazování místa vedoucího právního oddělení na třicetiletého právníka. Druhým štěstím bylo, že se nám podařilo najít skvělé právníky a skvělé kolegy. Navíc z oblastí, které jsme v Seznamu potřebovali pokrýt. Dodnes si říkám, jak velká je pravděpodobnost, že najdete kvalitní lidi z ministerstva kultury, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, České televize, z oblasti realit či velkých nadnárodních advokátních kanceláří, kteří se ztotožní s neformální atmosférou v Seznamu a budou si rozumět i po lidské stránce? A třetí mé štěstí bylo, že jsem při vytváření a vedení právního oddělení dostal poměrně velkou volnost. Ona volnost se projevovala i v tom, že pokud se nám nějaká spolupráce nepovedla, mohli jsme ji rychle ukončit a začít hledat nanovo.

Jaké právní otázky jste v Seznamu nejčastěji řešili?

Seznam je primárně technologická společnost zaměřená na digitální produkty a služby. Žijeme v době právní regulace a digitální svět, pokud jde o množství regulace, začíná dobíhat ten off-line. Každá z těchto digitálních služeb potřebuje svou právní péči, ať již jde o smluvní podmínky, o obsah, který je na této službě uživatelům dostupný nebo o individuální žádosti uživatelů. 

Seznam je současně mediálním domem, který vytváří vlastní zpravodajský či zábavný obsah a multimediální platformou, která uživatelům zpřístupňuje obsah třetích stran. Tento značně různorodý obsah je navíc zpřístupňován internetem, klasickou televizí i rádii, což vyžaduje komplexní pojetí všech těchto právních agend. 

A v neposlední řadě platí, že přestože si Seznam stále drží neformálního start-upovského ducha, svou velikostí dorostl do korporace, se kterou souvisí také obvyklé provozní záležitosti. Všechny tyto oblasti bylo potřeba zajistit a každá má svá specifika.

Agendy tedy bylo opravdu hodně. Kdy přišla ta pravá chvíle na outsourcing? 

Pokud jde o outsourcing, tam je situace trochu složitější. Do Seznamu jsem přicházel v roce 2017 v situaci, kdy většinu právní agendy Seznamu zajišťovala externí advokátní kancelář. Skupina Seznam rostla a po založení interního právního oddělení v roce 2018 jsme se většinu agendy snažili zajišťovat interně, v rámci oddělení. Externí spolupráci jsme využívali výjimečně, typicky v oblasti pracovního práva, pokud bylo potřeba vypracovat oponentní právní stanovisko nebo u některých litigací.

Seznam provozuje také videoportál Stream.cz s řadou zajímavých pořadů. Asi málokoho minul Tonda Blaník, Janek Rubeš, pořad A DOST! nebo Kazmova ONE MAN SHOW. Jak jste se na tyto pořady právně připravovali?

Na Seznamu mám rád, že se nebojí a vždy dával podobnému obsahu prostor. Kancelář Blaník dle mého názoru krátký internetový formát satiricky reagující na aktuální dění v česku definovala. Z Janka Rubeše cítíte, jak ho podvodníci a podvedení turisté štvou, situace u nás mu není lhostejná a celé je to autentické. Já to mám osobnostně podobně, takže jsem měl o to jednodušší práci. Takovými věcmi a právními případy se chcete zabývat. Právnicky, i občansky. Jde o žádaný protipól vůči revidování mnohastránkových nájemních smluv. 

Samozřejmě existují věci, na které se připravit nemůžete. ONE MAN SHOW patří mezi ně. U každého dílu musíte vyhodnocovat okruh případných dotčených a jejich chuť a ochotu se soudit. Situace bude jiná u Primy či Leoše Mareše, kterým popularita spojená s pořadem určitě neuškodila a jiná bude u prezidenta republiky s mezinárodním přesahem.

To mohla být pro právníky, kteří jsou obvykle považováni za spíše opatrné a konzervativní, docela výzva. 

V Seznamu jsme se vždy snažili hledat rozumný kompromis mezi právní jistotou a tím, aby mohlo vzniknout něco unikátního, nového a někdy i provokujícího. Vyžadovali jsme, aby právníci pracovali s přiměřeným a akceptovatelným rizikem. Aby byli srozumitelní a snažili se hledat řešení. Ať už jde o Janka Rubeše s Honzou Mikulkou nebo Kazmu s Markusem Krugem, všichni jsou navíc extrémně šikovní v tom, jakým způsobem je každý díl natočen, jak celkově vyznívá, kam až si může daný díl dovolit zajít a proti jak silnému příběhu by případný žalobci museli jít. Samozřejmě se našli lidé, kteří se cítili poškozeni a svou situaci řešili žalobou. Pokud jde o vítězné spory, měli jsme v Seznamu vynikající úspěšnost.

Další službou, kterou Seznam nabízí, jsou Seznam zprávy. I zde je patrně pro právníka mnoho prostoru. 

Skutečnost, že v Seznamu vznikla nezávislá a odvážná redakce Seznam Zprávy, mi udělala obrovskou radost. Spolupráce s lidmi jako je Jakub Unger či Jiří Kubík je pro právníka velká škola. Byl jsem tak u řady zásadních kauz s celospolečenským dosahem. Některé kauzy doslova hýbaly Českem. Nemohl jsem si také nevšimnout určitého trendu. Řada osob Seznam žalovala už jen za to, že si někdo dovolil psát o jejich aktivitách. Difamační z jejich pohledu bylo zveřejnění jakékoli informace o jejich osobě. Tyto nároky často vůbec nezohledňovaly svobodu projevu a roli médií. Z právního pohledu jsme si tento trend zformulovali do zásady, že skutečnost, že se dotčenému článek nelíbí, nutně neznamená, že byly porušeny platné právní předpisy. Když už musíte státu prodávat násobně předražené roušky nebo se na benzinových pumpách podivně domlouvat na ovlivňování veřejných zakázek, tak se aspoň nedivte se, když o tom novináři napíší. A žalovat médium pak není totéž, co vést klasický obchodní spor.

Zabrouzdat do diskuzí pod zprávami je občas adrenalinovým zážitkem. Kde leží hranice svobody slova? 

Internetové diskuze jsou velmi zajímavé téma a sociální fenomén sám o sobě. Jako v mnoha jiných případech i zde bylo zajímavé sledovat určité pnutí. Předsevzetí, že jako provozovatel diskusní služby budete vyžadovat čistou, kultivovanou a o názory opřenou diskuzi se bohužel příliš neslučuje s osobnostní náturou řady diskutujících. Četl jsem celou řadu velmi rozsáhlých a velmi agresivních pojednání o svobodě slova a demokracii, které nám adresovali blokovaní diskutující. Ideální poměr mezi slušností a svobodou projevu bude vždy do znační míry subjektivní. Platformy by ale v tomto dle mého měly zůstat sebevědomé a požadavek na kvalitu diskuse by si měly být schopny obhájit.

Co Tě vedlo vydat se z pozice vedoucího právního oddělení Seznamu zpět do advokacie?

Do advokacie jsem se chtěl vždy vrátit. Neměl jsem přesný plán kdy, ale 35 let mi nakonec přišlo jako ideální věk. Seznam jsem zastupoval u soudů ve většině výše uvedených sporů týkajících se ochrany osobnosti a dobré pověsti právnické osoby. Je to oblast, ve které si cítím dobře a které se chci věnovat i jako advokát v GHS Legal. Jsem fanda počítačových her, popkultury a technologií obecně, proto se chci nadále věnovat právu duševního vlastnictví, zejména v oblasti internetu a digitálního prostředí. Zajímá mě startupové prostředí, mladí talentovaní lidé, tvůrci obsahu. Dokážu s nimi srozumitelně mluvit a dělat pro ně právo trochu stravitelnější. Aby právní rady nebyly jen ty „papíry“ a řada disclaimerů. 

Co je pro mě ale podstatné, rád bych své právní i korporátní zkušenosti klientům poskytoval napřímo. Bez korporátního zkreslení. Chybělo mi budování a rozvíjení vztahu advokát – klient, což je něco, co člověku korporátní prostředí jednoduše neumožní. Mám radost, když se něco povede a radost z radosti klienta je taktéž skvělá motivace pro další práci. 

Proč padla volba zrovna na advokátní kancelář GHS Legal?

Se Sebastianem Machem, partnerem kanceláře, se známe již z vysoké školy. Jeho cítění práva a současně praktický přístup k němu je mi blízký.  A totéž vlastně platí o celé kanceláři. Navíc se stále jedná o poměrně mladou kancelář, a mě právo a současně budování a rozvoj baví. Od Sebastiana jsem se dověděl, že chce kancelář posílit a podpořit své aktivity v oblasti duševního vlastnictví, digitálních služeb a médií. Lákalo mě také propojení akademického a teoretického pohledu kolegyně Evy Fialové z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR na tuto problematiku a mých praktických zkušeností z těchto oblastí. A můžu říct, že jsem učinil správnou volbu.

Jaká témata v oblastech, která jsou Ti blízká, budou v blížícím se roce 2022 aktuální? 

Témat je celá řada. V rámci kanceláře budeme určitě sledovat další vývoj návrhů nařízení Digital Services Act a Digital Markets Act, které mají aktualizovat pravidla digitálních služeb. Tato nařízení doplňuje také zajímavý návrh nařízení o umělé inteligenci, které si klade za cíl regulovat nejcitlivější oblasti užití umělé inteligence jako je zdravotnictví či sociální skóring.

Určité napětí mezi start-upovským prostředím a velkými fungujícími společnostmi, pokud jde o využívání dat, bude do budoucna představovat velmi zajímavé téma. Data Governence Act, jehož cílem je zpřístupňování dat veřejného sektoru pro opakované využití a stanovení pravidla pro sdílení dat mezi podniky, bude velkou výzvou.