Novinky

Právo slobodne sa združovať patrí bezpochyby k najdôležitejším výdobytkom demokracie a právneho štátu. Aby praktický výkon tohto práva nebol iluzórny, je dôležité, aby právny poriadokobsahoval dostatočné mechanizmy a nástroje výkonu tohto práva. Okrem možnosti konania občianskeho združenia navonok sú nevyhnuté aj nastavenia práva povinností vo vnútri občianskeho združenia. Keďže považujeme právo slobodne sa združovaťza výdobytok demokracie a právneho štátu, považujeme za vhodné, aby aj vnútorná organizáciaobčianskeho združenia zodpovedala princípom minimálne právneho štátu, v ideálnom prípade ajdemokratickým pravidlám,1 a teda, aby mal každý jeho člen právne nástroje na ochranu svojichoprávnených záujmov. Takýmto nástrojom bola podľa názoru autorov práve spolková žaloba,ktorá sa v súčasnosti účinnej právnej úprave, v podmienkach Slovenskej republiky, už nenachádza. Ako a prečo sa z nášho právneho poriadku (omylom) vytratila možnosť preskúmania rozhodnutia orgánu občianskeho združenia súdom (na základe spolkovej žaloby)? Aké má právne možnostiochrany svojich oprávnených záujmov člen občianskeho združenia, resp. odborovej organizáciev súčasnosti? Práve na tieto otázky sa pokúsime dať čitateľovi odpovede v nasledovnom článku. Právna úprava odborových organizácií je v slovenskom právnom poriadku upravená, s určitýmiodchýlkami, totožne s právnou úpravou odborových organizácií. Preto, ak budeme v ďalšom textehovoriť o odborovej organizácii, bude tento text rovnako platiť aj pre občianske združenia per sea naopak. V prípade odchylnej úpravy bude na túto skutočnosť čitateľ upozornený. Ambíciou autorov nebolo vyčerpávajúcim spôsobom podať výklad o všetkých dostupnýchprávnych prostriedkoch, ktoré má člen odborovej organizácie (ďalej len „odborár“) v súčasnostik dispozícií, ale vypichnúť tie základné a poukázať na to, čo považujú autori za problematické.

Zhoršil se vám v posledních letech zrak a oční vadu je třeba korigovat brýlemi či kontaktními čočkami? Jste-li držitelem řidičského oprávnění, bude pravděpodobně třeba situaci řešit s lékařem a vydavatelem řidičských průkazů.

Jednou z hlavních výhod stavebního spoření jsou příznivé úrokové sazby ve spojení se státním příspěvkem. Tato kombinace učinila stavební spoření jedním z nejpopulárnějších finančních produktů mezi spotřebiteli. A právě v souvislosti s velmi častým využíváním tohoto produktu v posledních pár letech vznikají situace, se kterými se musí jak stavební spořitelny, tak i jejich klienti vypořádat. Jednou z nejfrekventovanějších je ukončování smluv o stavebním spoření ze strany stavební spořitelny z důvodu přečerpání cílové částky.

K 1. dubnu 2019 vstoupil v účinnost zákon č. 5/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti. Novela je reakcí zákonodárců na nekalé jednání některých směnáren, kterého se dopouštěly zejména v turisticky exponovaném centru Prahy. Co vedlo ke vzniku této novely a co konkrétního novela přináší? Budou tato nová opatření dostačující? A co na ně říká známý bojovník s nepoctivými směnárnami Janek Rubeš? To vše se pokusíme zodpovědět.

Není překvapením, že moderní technologie jsou a vždy budou o krok napřed oproti platné právní úpravě. Odpovídající právní regulace je však nezbytným předpokladem pro využití technologického potenciálu v praxi.

Esenciálním zájmem třetích osob při jednání s obchodní korporací, zejména v situacích, kdy s ní vstupují do závazkových vztahů, je, aby byla vůle obchodní korporace projevena řádně a v souladu se zákonem. Obecně platí, že statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.

Novelou zákona o podpore cestovného ruchu sa nepriamo novelizuje aj Zákonník práce, a teda sa do Zákonníka práce vkladá nový § 152a, ktorý v odsekoch 1 až 6 zavádza nový inštitút – príspevok na rekreáciu zamestnancov. Tieto legislatívne zmeny nadobúdajú účinnosť od 1. januára 2019.

Situace na trhu práce je v Praze oproti většině míst v České republice značně odlišná, alespoň jde-li o množství pracovních příležitostí a mzdové podmínky. Zdá se tak logické, že zaměstnavatel nabízí uchazeči o práci v Ústí nad Labem nižší odměnu než jeho pražskému kolegovi. Je však takový tržní přístup v souladu se zákonem?